camera_altera

Camera Altera

Koncept

"Camera Altera” je projekt vývoje senzorického audiovizuálního nástroje. “Camera Altera” je kompaktní aparát vybavený kamerou, mikrofonem a senzory. Komplexní nástroj, který analyzuje prostředí kolem sebe a samostatně pořizuje obrazový a zvukový materiál. Je velmi citlivý na světlo, teplotu, vlhkost, zvuk v okolí a kvalitu ovzduší. Je tedy schopen senzitivně vnímat atmosféru místa, na kterém se nachází. Celá řada procesů a nastavení určí, v jakém okamžiku a jakým způsobem „Camera Altera“ pořídí audiovizuální deníkové záznamy.

Projekt „Camera Altera“ předpokládá tří hlavní fáze. V první fázi se jedná o samotnou konstrukci přístroje a jeho nastavení. Kostrou přístroje je malý počítač / mikroprocesor, sada senzorů (teplota, vlhkost, světlo, detekce CO2, propanu, metanu a ozonu atd.), dále miniaturní kamera a mikrofon. Z těchto komponentů je „kamerový“ prototyp sestrojen ve dvou provedeních. Přístroj je schopen zaznamenat různé druhy znečištění, provádět měření a vše ukládat do paměti.

Software, výhradně Open Source, zajišťuje kontinuální detekci senzorů, propojení s miniaturní kamerou a mikrofonem. Naměřené hodnoty, ať už ve vzduchu, v obraze či ve zvuku, spouští procesy, které v reálném čase pořizují audivizuální záznam rozličného charakteru. „Camera Altera“ tedy není pouhým měřícím přístrojem, ale sofistikovaným kamerovým nástrojem, který podle situace zachycuje obrazy a zvuky. Odráží své bezprostřední okolí a reflektuje jej v audiovizuální nelineární kompozice. Projekt má své ekologické aspekty. Apeluje na alternativní způsoby měření kvality životního prostředí a vybízí umělce se k této problematice vyjádřit. Demonstruje rovněž proti konzumním technických aparátům diktujícím normalizovanou funkci a estetiku.

Další část výzkumu se zaměřuje na formu výstupu. Jakým způsobem ovlivňují data obrazový a zvukový materiál? Co a jak determinuje rozhodnutí založené na datových měřeních. Transformace do výstupů a případná zpětná vazba ke zdokonalení systému. (Weinerova kybernetická teorie, problematika vizualizace, generativní formy atd. ) V první fázi, která zahrnuje i testovací rozhraní, je funkce nástroje na základní úrovni. Dle datových analýz je pořizován audivizuální materiál v podstatě klasického charakteru. Pouze s jednoduchými barevnými a obrazovými korekcemi diferencující materiál dle extrémních výchylek v okolí. Přístroj tedy hlavně reaguje na výrazné změny teploty, hlasitost, světlo apod.

Druhá fáze se zaměří na propracovanější vizualizaci. Pořízený materiál nebude jen klasicky zachycovat kamerový signál a filtrovat jej. Komplexní systém, manipulující s reálným obrazem v propojení s generovanými datovými poli, půjde proti tradičnímu pojetí audivizuálního materiálu i percepci obrazů obecně.

Třetí fáze spočívá v distribuci a dokumentaci. Nástroj bude cestovat ve specifické sociální síti. Umělci jej budou po určitou dobu užívat a reflektovat prostředí i svoje počínání v něm. Nástroj se vrátí plný naměřených dat a deníkových záznamů svých hostitelů. Putování nástroje bude také zaznamenáváno na internetové stránce, rovněž veškerá měření, průběh a výsledky projektu. Tato fáze má jisté sociální dopady. Propojování umělců, experimentování s novými nástroji, mezioborové spolupráce a vyjádření se k ekologickým problémům.

Projekt je realizován v rámci grantu SGS - podpora projektů

specifického vysokoškolského výzkumu a dále v rámci studia

v Centru audiovizuálních studií na FAMU.

Technická dokumentace

hardware – konfigurace

netbook s Linux Ubuntu 10.5

webcam – Logitech Vision Pro

Electret condenser stereo microphone SONY

Arduino Duemilanove (Atmega328)

modul extension APK I.

Senzory: light sensor, humidity sensor, gas sensor MQR1003 A-H a MQR1003 A-G

software

Linux Ubuntu 10.5

knihovny – Mencoder, Alsa, VLC, Gstreamer

Processing -

spolupráce

na projektu spolupracuje programátor Peter Morihladko

v rámci vývoje APK - Guy van Belle, Jakub Hybler

řešitel grantu na AMU - Eric Rosenzveig

Data Pollution Mining

Data ze senzorů mapujících světlo, teplotu, vlhkost, zvuk, tlak a kvalitu ovzduší v okolí jsou ukládána do souborů vždy s časovým a gps údajem. Veškerá měření jsou tedy archivována. Data nejsou přidružená jen k audiovizuálním nahrávkám. Jsou také přístupná on-line, jsou alternativou k oficiálnímu měření, s auditivními a obrazovými referencemi, jsou environmentálním zrcadlem, osobní meteorologickou stanicí, hodnoty kreslí v čase stopy znečištění. Právě poněkud vybočující způsob a kontexty měření nabízejí docela jiné konotace. Součásti vývoje CA je i systematika a interpretace datových toků v reálném čase i archivních strukturách. Obrazy interpretují datové toky a data určují způsob jejich vzniku v čase a definují jejich finální podobu. Mezi datovými vstupy a audiovizuálními výstupy existují vztahy. Generující vizuální výstupy mohou mít ale i jiný než interpretační charakter. Respektují vlivy z prostředí s kterým bezprostředně souvisejí, které primárně definují a rozkrývají jeho další vrstvy. Zároveň prostřednictvím kontinuálních procesů a paměti aplikují zpětnou vazbu. Automatizované systémy zprostředkovávají interakci mezi vstupy a výstupy, mezi skutečnostmi odehrávajícími a odehranými, mezi místy a situacemi.

Systematika & distribuce

V průběhu vývoje CA bylo hlavním předpokladem pro komplexitu nástroje zvolená systematika a diferenciace. Celá možná řada způsobů čtení dat a jejich přiřazování v zásadě mění charakter nástroje. Důsledná systematika a analýza jednotlivých senzorů je tedy zásadní.

Kalibrace

Kalibrace probíhala v několika stádiích. V první řadě bylo třeba nechat testovat senzory v dlouhých intervalech. (i 72 hodin) Navíc v různých lokalitách za docela jiných podmínek. První testy tedy proběhly na Smíchově v ulici Staropramenná, která poskytuje dostatek znečištění zvukového i environmentálního. Auta projíždí ulicí po celý den kulminujíce při ranních a odpoledních dopravních špičkách. V noci jsou navíc hlavním zdrojem hluku. Tyto předpoklady se spolehlivě projevily na grafech v repetivních křivkách. Další měření proběhly rovněž v interiérech, kde se projevily hlavně reakce na přítomnost více lidí v uzavřené místnosti po delší dobu. Přirozeně plynové topení a extrakty z kuchyně a z cigaret. Zajímavé bylo sledovat dynamické proměny v pozvolném přechodu z interiéru do exteriéru, kde se mimo signifikantní rozdíly v intenzitě světla a v teplotě, poměrně výrazně zvýšila vlhkost, jinak v měření dlouhodobě nejstálejší veličina.

1/ dynamické rozlišení

Jeden z možných způsobů je zaměřit se na výraznější dynamické změny. Hodnoty naměřené v okolním prostředí jsou relativně stálé. Pokud vynecháme teplotu a intenzitu světla, například vlhkost a hodnoty běžných plynů jsou relativně stálé. Oproti tomu situace se rychle mění ve střídání interiérových a exteriérových prostor. Signifikantní dynamická měření jsem zaznamenal v zakouřených místnostech, kuchyních či malých nevětraných místnostech. Kalibrace i základních průmyslových senzorů přináší poměrně zajímavé výsledky. Jejich kombinace navíc poměrně důkladné rozbory. Důkladnou analýzou a kalibrací dat je například možné určit specifické kategorie. Klasifikovat korelace mezi jednotlivými měřeními, přiřadit jim parametry a hypoteticky určit kategorii – prostředí. Je tedy více méně možné určit v jakém prostředí se CA nachází. (Respektive v imaginárním prostředí se specifickými vlastnostmi.) K reflexi a k základním informacím o bezprostředním prostředí je to ovšem dostačující. Dynamické změny tedy spouští záznam obrazu a zvuku. Intenzita a trvání navíc určují jejich délku a stupeň modifikace.

Kategorie pro CA – první fáze

1)interiér (interiér den – 1.1, interiér noc – 1.2)

• větraná místnost

◦za normálního počasí

▪standardní podmínky

▪při vaření

▪při výrazném hluku

▪při společenské události (alkohol, kouření...)

◦za tropického počasí

▪standardní podmínky

▪při vaření

▪při výrazném hluku

▪při společenské události (alkohol, kouření...)

◦za deštivého počasí

▪standardní podmínky

▪při vaření

▪při výrazném hluku

▪při společenské události (alkohol, kouření...)

◦za chladného počasí

▪standardní podmínky

▪při vaření

▪při výrazném hluku

▪při společenské události (alkohol, kouření...)

• nevětraná místnost

◦za normálního počasí

▪standardní podmínky

▪při výrazném hluku

◦ za tropického počasí

▪standardní podmínky

▪při výrazném hluku

◦za chladného počasí

▪standardní podmínky

▪při výrazném hluku

2)exteriér (exteriér den – 1.1, interiér noc – 1.2)

• za normálního počasí

◦se standartní kvalitou ovzduší

◦s výrazným zastoupením agresivních plynů (CO, CO2, kouř...)

◦při výrazném hluku

• za tropického počasí

◦se standartní kvalitou ovzduší

◦s výrazným zastoupením agresivních plynů (CO, CO2, kouř...)

◦při výrazném hluku

• za dešťového počasí

◦se standartní kvalitou ovzduší

◦s výrazným zastoupením agresivních plynů (CO, CO2, kouř...)

◦při výrazném hluku

• za chladného počasí

◦se standartní kvalitou ovzduší

◦s výrazným zastoupením agresivních plynů (CO, CO2, kouř...)

◦při výrazném hluku

2/ hierarchie

Datová pole, dynamické změny i stagnace definují kategorie, které určují způsob a délku záznamu.

Tyto kategorie mají určitou hierarchii, která dle daných nastavení spouští procesy a determinuje postupy. Tento řád má několik úrovní, které dynamizují systém a poskytují v podstatě jedinou možnost, jak aplikant může ovlivnit chod nástroje. (viz. níže – ovládání aparátu)

3 / zpětná vazba

Data měřící vlastnosti okolního prostředí jej reflektují prostřednictvím specifických nahrávek. Zároveň jsou data vyhodnocována a systém pořizování záznamů, který není nikterak náhodný, zpětně vyhodnocují a modifikují. Tedy například CA studuje „kvality“ prostředí svého aplikanta. Pozoruje extrémní, statické a výrazné proměny, stagnace v naměřených hodnotách. Jejich analýza poté následně rozhoduje, v jakých intervalech se kamera opět spustí. Svým způsobem bychom mohli tento princip demonstrovat jako určitý zákrok do soukromí. Nástroj kriticky sleduje výrazné a přetrvávající hodnoty, tj. určité momenty v určitém prostředí, a ty následně například opětovně zaznamenává a komentuje. (reflektuje). Naměřené hodnoty jsou stále konfrontovány se standardním nastavením, tj, jakousi „ideální“ situací, kdy se člověk nachází v prostředí za „dokonalých“ podmínek. I když je toto nastavení samozřejmě zcela relativní, reprezentuje určitou utopickou ideu v ideální životní prostředí, které oslavuje zdraví těla i ducha. I vzhledem k odkazům přístroje na historické pokusy o zázračné magické skříňky, tajuplné strojky a zařízení s netušenými možnostmi. CA tedy může moudře promlouvat k aplikantům, upozorňovat na špatný životní styl, na situace, které vedou k životním pádům a celkovému fyzickému zhroucení. Umělec, pro kterého je tento nástroj primárně určen, patří v tomto kontextu zcela jistě do rizikové skupiny.

4 / vývoj

Camera Altera je dlouhodobý projekt. V rámci několika vývojových fází se podoba nástroje bude proměňovat. Jak již bylo zmíněno nejedná se pouze o senzorický audiovizuální nástroj. Výstupy z projektu budou různé v jednotlivých fázích. Důležitým faktorem je, že CA je nástrojem osobním. Aplikant, si k nástroji vytváří specifický vztah. CA se pak stává součástí jeho prostředí. Samotný význam CA se tedy proměňuje. Útržkovité nahrávky dne, uložené v “magické skříňce, získávají další rozměr. Ideálně je CA večer promítá malým otvorem či našeptává večerním ambientním vysíláním. Na samotném uživateli primárně záleží, jakým způsobem se CA chová, jak kreativní potenciál a význam získává.