Libická stezka

Libická stezka
8. – 10. července

Událost, odehrávající se okolo staré Libické stezky. Ta v raném středověku spojovala Čechy a Moravu. Pravděpodobně sledovala tok řeky Doubravy, procházela Hranicemi u Malče, kde snad kdysi bývala celnice, a dále okolo vrchu Hradiště do Libice. Procházka, diskuse, koncert, projekce, hra na stromky, mapování stezek a další. Oslava chodců, chození a potulek, starých a nových stezek a chodníků. (Solvitur ambulando = vyřeší se to za chůze).

Kdysi jsem si v krajině vůbec nevšímal, že je tam nějaký křížek či kaplička; teď, když vidím nějaké znamení na cestě, zpozorním. Když uprostřed polí takové znamení najdete, naznačí vám to, že tudy vedla kdysi cesta. Lokálních pěšin bylo tolik, že je jedna osoba nemůže ve větším regionu v úplnosti zmapovat. (…) K tomu navíc mohou přispět různé místní znalosti vlastivědné i přírodovědné. Pokud žádná dálková stezka ve zkoumaném území neexistovala, tak samozřejmě není k nalezení, ale mohou se snad objevit regionální a v každém případě lokální trasy. Ani to nakonec není marná práce. Má to smysl, například při pokusech o obnovení starých tras. V některých oblastech jsou dobré možnosti k obnovení stezek, které mohou sloužit třeba jako turistické chodníky nebo cyklotrasy.

(In: Jak poznáte starou stezku. Procházka se stibologem Radanem Květem. Kulturní čtrnáctideník A2 č. 6/2011)

Při cestách takových všímali jsme si bedlivě nejen terénu, ale i sbírali pilně tradice lidové, vědouce, že lid náš po dlouhé věky paměti neb zkazky své z otce na syna převádí. Tím se pamětihodné události co živá kronika v lidu namnoze zachovaly, když psané slovo nás opouští neb se nám ho naprosto nedostává. Sem náleží i lidové pověsti, neboť se v nich začasto historické jádro tají.
Jméno ‘cesta Lubetina’ (Ljubjetina) neb v nové češtině ‘Libětina’ pochodí od osobního jména Ljubljata neb Ljubjat, který kdysi se svou čeledí prosekal pralesem cestu z Čech do Moravy neb opačně, jako podobně učinil kdysi poustevník Vintíř přes hvozd Šumavský; při českém konci cesty se usadil, zřídiv si tu obydlí na př. dvorec, z kterého neb při němž vznikla později osada nazvaná po něm Lubac (Ljubac), podobně jako od jména Načerat – Načerac. (…) Od formy Ljubjat pochodí jméno osady Ljubjac, z čehož vzniklo jméno Libeč a neorganickým způsobem jméno nynější Libice. Od formy Ljubjata pochodí jméno přilastňovací Lubetina (Ljubjetina) neb dle nynějšího zněí Libětina cesta. Dle staršího názvu osady Liběc sluje cesta ta cestou ‘Liběckou’ neb dle nynějšího pojmenování osady ‘Libickou’.

(In: Cesta Liběcká. V dějinných proměnách, se stezkami vedlejšími a strážnicemi. Popisují Fr. Horák a Em. Chramosta. 1923)

V pátek 8. července večer se sejdeme k diskusi o starých stezkách a projekci filmů o chození a chodcích. Od 19:00 ve starém Kravíně.

V sobotu 9. července odpoledne vyrazíme na společnou procházku po trase, kudy snad v raném středověku vedla Libická stezka (z Malče, případně Vísky, do Libice nad Doubravou). Cestou budeme společně diskutovat o starých stezkách (s historiky), o současných podobách poutnictví a zakládání poutnických cest (mj. se zástupcem občanského sdružení Pilgrim Jiřím Zemánkem), o ekologii a ochraně krajiny (mj. s Věrou Váchovou ze ZO ČSOP Chotěboř).

Po cestě bude hrát harmonikářka Hana Lundiaková, která také přečte úryvky ze své knihy povídek Vrhnout (Kniha Zlín 2010) a z připravovaného románu Mezi melofony. Po cestě si také budete moci zahrát na stromky, zvukovou sonátu pro stromovou alej (upravenou pro Vysočinu) připraví mladí slovenští umělci Jakub Pišek a Beáta Kolbašovská.

Sraz na procházku: 15:00 v Malči před Hospodou ve starém kině. MAPA ZDE

(Pro účastníky z Vísky: sraz ve 14:00 ve Vísce u Chotěboře před Hostincem U Fajmanů MAPA ZDE)

Zhruba od 16:00 začne program ve starém Kravíně v Hranicích u Malče, kde bude také připraveno malé občerstvení.

Program přednášek:

16:00 – 16:20 Jiří Zemánek (PILGRIM, o.s.)

16:20 – 16:40 Věra Váchová (ZO ČSOP Chotěboř)

16:40 – 17:00 Petr Gibas (Fakulta humanitních studií, Karlova Univerzita v Praze)

17:00 – 17:20 Zdeněk Pehal (Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod)

Diskuse.

Pak budeme pokračovat do Libice nad Doubravou, kde procházka končí.

Od 19:30 v Hostinci “U Bambuchů” v Libici nad Doubravou koncert skupiny Paumanok (Ondřej Skovajsa / Ondřej Vavrečka).

Na neděli 10. července připravujeme alternativní eko-turistismus po starých kravínech v okolí; pro pěší, cyklisty i motoristy.

Naším cílem je také vytvořit online archiv staré Libické stezky a jejího okolí (s fotografiemi, kresbami, zvukovými záznamy apod.). Proto bychom vyzvali všechny, kdo nějakou dokumentaci mají, aby nám ji poskytli k okopírování. Či se přišli podělit o své zkušenosti z chůze po místních stezkách.

Hana Lundiaková se narodila v Broumově. V současnosti žije se synem v Praze, publikuje v kulturních periodicích (A2, Tvar, Portál české literatury). Její povídky vyšly v časopisech a čítankách. Je zastoupena ve sborníku V kouli (2003), v antologiích Divoká jízda (2006) a Ty, která píšeš (2008). Je autorkou knihy povídek Vrhnout (2010). Hrála na akordeon a heligonku ve skupinách Rudovous, Tři sestry, Trenér Norů a na klávesy v Kaspar von Urbach. Aktuálně rozvíjí vlastní hudební projekty New Born Adult a STINKA. Píše román a pohádky.
Hana Lundiaková v pořadu Čajovna (Český rozhlas 3, Vltava), projekt Stinka
Občanské sdružení PILGRIM se věnuje zakládání poutnických cest (Stezka Josefa Váchala NP Šumava Bavorský les, Poutnická cesta Karla Hynka Máhchy). Jeho cílem je pěstování vztahu ke krajině a k utváření lidské kultury. Věnuje se psycho-terapii přírodou prostřednictvím putování, poutí a pobytů v přírodě, zakládání poutnických cest a péči o krajinu, integraci lidských komunit do přirozených bioregionů ad. V současné době buduje poutnickou cestu Karla Hynka Máchy. Za sdružení přijede Jiří Zemánek, historik umění, kurátor a publicista, autor četných výstav, překladatel a editor textů a publikací z oblasti hlubinné ekologie, geomancie, integrální kultury a nové kosmologie.
Rozhovor s Jiřím Zemánkem o české krajině v Respektu
Věra Váchová je předsedkyní Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Chotěboř.
Petr Gibas vystudoval kulturní geografii na University College London, nyní je doktorandem na Fakultě humanitních studií Karlovy univerzity v Praze. Zabývá se studiem krajiny, s důrazem na hybridní krajiny, mj. industriální krajiny post-průmyslových Čech, městské narušené krajiny či zahradní kolonie ve městském osídlení, estetikou a estetizací krajiny. (Zdroj: http://www.biograf.org/info-autor_e.php?index_autori=847, http://www.antropo-info.cz/index.php?strana=my)
Jakub Pišek a Beáta Kolbašovská jsou aktivní v platformě Digi-Zona Košice. Jsou absolventy nových médií v Košicích a členy skupiny Nanovj’s. Aktivně působí v oblasti nových médií, hlavně na východním Slovensku. Jejich tvorba je inspirovaná interaktivitou, videoartem, digitalismem a prostředím. Jakub Pišek svým projektem Hallogenerator rozehřívá srdce fanouškou hudbou éry 8mi bitových počítačů, Bea Kolbašovksá působí také jako vj Betakaroten a pro své performance využívá veřejný prostor.
Sonata for 11 Birch Trees
Kapelu Paumanok založili Ondřej Skovajsa (elektrická kytara, zpěv) a Ondřej Vavrečka (basová kytara, zpěv). Její jméno nalezli v básni Walta Whitmana Starting from Paumanok ze sbírky Stébla trávy. V řeči amerických Indiánů je Paumanok jménem pro Long Island v New Yorku, místo, kde se Whitman narodil, a reflektuje rybí tvar ostrova.
Další informace také:
Radan Květ, Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků (Academie 2003)
Radan Květ, Atlas starých stezek a cest na území České republiky (Vidi 2011)
O Libické stezce: (1), rekonstrukce možných tras tu: (2)
Videoúryvky z rozhovoru se stibologem Ing. Radanem Květem, CSc., mj. autorem knih Staré stezky v České republice (Moravské zemské muzeum, Brno 1997), Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků (Academia, Praha 2003) a Atlas starých stezek a cest na území České republiky (studio Vidi, Brno 2011), o zkoumání a nalézání starých stezek a cest krajinou:

VIDEO ROZHOVOR O starých stezkách

Projekt vzniká s podporou:
European Cultural Foundation
International Visegrad Fund
Magistrát hl. m. Prahy